O bambusu

Bambus je v Evropě neprávem opomíjená rostlina, která ovšem v jiných částech světa plní naprosto stěžejní roli v životě mnoha milionů lidí. Po tisíce let totiž slouží člověku přes tisíc odrůd bambusu v oblastech tak od sebe vzdálených jako je stavebnictví a medicína. Můžou za to jeho až zázračné vlastnosti. Bambus drží mnohá nej. Například je to nejrychleji rostoucí rostlina, jejíž některé druhy denně dokáží vyrůst o desítky centimetrů. Bambus roste na všech světadílech kromě Evropy a Antarktidy. Dostal se k 45. stupni severní i jižní šířky a do nadmořské výšky až 4 700 m. n. m. (v Jižní Americe). Dokáže přežít i extrémní přírodní podmínky. Roste tedy jak v tropickém, tak i subtropickém a mírném pásmu. Mrazuvzdorné odrůdy je možné pěstovat i u nás. V Evropě byly první rostliny vysazeny pravděpodobně roku 1827 v Portugalsku. Bambus rychle zazelení plochy, zadržuje podzemní vodu a čistí vzduch lépe než stromy klasických lesů. Nejvíce bambusu roste v Indii, v Číně, v Thajsku, v Barmě, Indonésii a v Bangladéši. Do výšky vyrůstá dle odrůdy od několika desítek cm až po padesát metrů (barmský Dendrocalamus giganteus). Průměr stébla se pohybuje podle druhu od jednoho do třiceti centimetrů a je předem dán.

K čemu všemu je bambus dobrý?

Polovina lidstva denně využívá nějaký produkt z bambusu, některé národy jsou na něm doslova závislé. Evropanovi budou nejznámější bambusové rohože, které jsou ovšem často zaměňovány s ratanovými výrobky. V Asii je ovšem bambus jedním ze základních stavebních materiálů. A to hlavně díky svým vlastnostem, které jsou dány unikátní strukturou bambusu. Ten je v podstatě přírodním kompozitním materiálem. Jeho zdřevnatělá vlákna obsahují nejen celulózu a lignin, ale až pět procent kyseliny křemičité, která bambusu dodává velkou tvrdost. Tvrdost a pevnost blížící se vlastnostem oceli umožňuje, že jsou některé jeho druhy používány jako nože či mačety a v dřívějších dobách sloužily jako hroty šípů či kopí a oštěpů. Vraťme se ale ke stavebnictví. Bambus v něm neslouží jen jako konstrukční prvek venkovských domků (některé stavby jsou od podlahy až po střechu celé postaveny z bambusu), ale je díky svým vlastnostem využíván i při stavbě moderních budov. Často je využíván místo oceli jako armatura do betonu. Lze tedy říci, že v Asii a Jižní Americe je místo železobetonu často využíván „bambusobeton“. Bambusová lešení si svou pevností a stabilitou nezadají s těmi ocelovými, navíc jsou lehčí a díky tomu jsou využívána i při stavbě mnohaposchoďových domů. Bambus ovšem neslouží jen při stavbě domů, ale také při stavbě mostů a dalších staveb. Bambusové stéblo svou stavbou splňuje všechny požadavky na fyzikální vlastnosti vynikajícího stavebního materiálu. Je kulaté, lehké, duté a rozdělené přepážkami, je také vodotěsné a snese značné namáhání. Významná je jeho odolnost a pružnost v oblastech s častými silnými větry či zemětřeseními. Odolnost proti větru a vodě je často využívána v monzunových oblastech. Ve stavebnictví je dále bambus využíván pro nábytek vodovodní potrubí, okapy, pro stěny, ploty, pergoly atd. V dřívější době sloužil bambus dokonce i jako primitivní ropovod. Díky unikátním vlastnostem, odolnosti, snadné dostupnosti a také rychlé obnovitelnosti (během 4 až 5 let je možné rostlinu sklízet) žije v zemích jako je Bangladéš a Myanmar více jak polovina obyvatel v domech z bambusu.

Bambus v domácnosti

Bambus a jeho vlastnosti jsou vhodné nejen pro stavebnictví. Z bambusu je možné vyrobit odolné žebříky, nádobí (různé nádoby, ale i například lžíce apod.), nástroje, nářadí (např. hrábě), nábytek a mnoho dalšího. Ze štípaných stonků se pletou koše, rohože, tašky i oděvy. Bambus slouží i jako surovina k výrobě papíru.

Od lodí k léčivům

V Asii se často z bambusu staví lodě (nebo jejich části), ale také se z něj vyrábějí cigaretové špičky, rukojeti deštníků, rybářské pruty, hole, hudební nástroje a další drobné předměty každodenního použití. Lze jej ale využít i jako potravinu, a to nejen pro pandy. Například na Tchaj-wanu se ročně zkonzumuje na 70 000 tun bambusových výhonků. Převážně v Číně je tedy bambus (bambusové výhonky) důležitou součástí místní kuchyně. Čerstvé výhonky však obsahují některé škodlivé láteky, ty jsou ale snadno odbouratelné vařením. Proto je nutná jejich důkladná tepelná úprava. Jedlé jsou u některých druhů ale i plody (nejčastěji obilky), které se často melou na mouku, ale i peckovice nebo bobule (např. druh Melocanna bambusoides má jedlé bobule velikosti jablka). Kromě gastronomie je bambus využíván i v medicíně. Kyselina křemičitá (takzvaný bambusový cukr) obsažená v bambusových stéblech je totiž žádaným lékem na astma. Kořeny bambusu využívá tradiční čínská medicína jako léku proti rakovině. A když už jsme zmínili bambusový cukr, tak nelze nezmínit to, že z bambusu se v Asii i Africe vyrábějí alkoholické nápoje (od kořalek až po likéry).

Využití nejen v Asii

Mohlo by se zdát, že bambus je nepostradatelnou rostlinou hlavně v Asii, případně Jižní Americe a Africe. Ovšem i naše západní civilizace by se bez něj neobešla. Například první běžně dostupné edisonovy žárovky měly vlákna ze zuhelnatělého bambusového vlákna. V roce 1876 zaznamenal Graham Bell první tóny na svém fonografu a použil k tomu bambusovou jehlu. I jehly zvukovek prvních gramofonů byly z bambusu.

Bambus - plodina budoucnosti

V současné době Západ pomalu znovuobjevuje bambus a jeho možnosti. Kromě esteticky pěkných a funkčních doplňků do domácností se začínají stále více prosazovat bambusové podlahy a také jako materiál pro výrobu nábytku, včetně kuchyňských linek. Právě u nábytku (a podlah), u kterého hrozí větší namáhání a nebezpečí poškození (kuchyňské linky, zahradní nábytek) je oceňována vyšší tvrdost bambusu oproti běžným dřevinám a jeho celková odolnost. Ovšem nejen pro nábytek je bambus vhodný. I na Západě už je k dostání oblečení z bambusových látek, například „bambusová“ podprsenka. Dále pak renovovaní výrobci audiotechniky začínají využívat bambusu a jeho skvělých vlastností pro konstrukci a výrobu reproduktorů (vyšší třídy). Dokonce je možné si pořídit i bambusové kolo, tedy konkrétně rám takového kola je vyroben z bambusu a uhlíkových kompozitů. Tato kombinace materiálů pak zajišťuje velkou odolnost rámu při jeho nízké váze.

Vegetační cyklus bambusu

Bambus je zajímavý i svým vegetačním cyklem. Bambusy botanicky patří do čeledi lipnicovitých - tj. trávy. Pojmenování bambus poprvé uvedl do botanického názvosloví Carl von Linné v roce 1753. Na Zemi roste bambus už asi dvacet milionů let a mezi travami je to jediná skupina rostlin, která dřevnatí. Jejich stébla dřevnatí buď celá, nebo pouze v dolní části. Skládají se z kolének (nodium) a článků (internodium). Stéblo má jen tolik článků, kolik jich bylo založeno ve výhonu. Jsou ve většině případu tzv. hapaxanthické (také se používá výraz monokarpie či monokarpické). To znamená, že některé druhy bambusu hromadně vykvetou, ať jejich zástupci rostou kdekoli na světě, a potom také hromadně odumřou. Periodicita takového masového vykvétání a odumírání může být 28, 33, 60, 66 a 120 let. Stejný druh bambusu tak ve stejnou dobu vykvétá na celém světě, takže i když si ho namnožíte a zasadíte třeba na zahradě, tak vykvete a odumře ve stejnou dobu jako mateřská rostlina třeba v Asii. Neznamená to však, že by zcela zanikly. Rostliny po vykvetení vysemení a bambusový porost se přibližně do deseti let obnoví v původním rozsahu. Než však z nového semínka vyraší ze země nová rostlina, trvá dlouhou dobu (i pět let) než vybuduje síť pevných kořenů. Její růst je pak velmi rychlý - může to být i přes metr denně. Rostou soustavně po celých 24 hodin po dobu přibližně 40 dnů. Pletivo bambusů je zpočátku měkké. Rostlina potřebuje zhruba dva až tři roky k tomu, aby stonek zcela zdřevnatěl. Některé druhy bambusu (polykarpické) neodumírají a kvetou i plodí opakovaně. Bambusy se dále dělí na výběžkaté, které se množí vegetativně prostřednictvím oddenků (rhizomů) a mohou se téměř nekontrolovaně šířit, a na trsnaté, které se nešíří do okolí, ale rostou v trsu, který postupně mohutní.

Pár zajímavostí závěrem

S náhlým vymíráním bambusů souvisí například i hladomory v některých asijských zemích. Bambusová semínka jsou totiž oblíbenou pochoutkou tamních krys, které se pak přemnoží. Přemnožení hlodavci po spořádání bambusových semen doslova zlikvidují i úrodu zemědělců. Odumření bambusů může mít vliv i na populaci pandy velké. Ta totiž spotřebuje denně až 38 kilogramů bambusových lístků a větviček. Bambusem se dále živí horské gorily a mnoha zvířatům (ptákům, lemurům atd.) slouží bambusový porost jako skrýš. V některých asijských zemích bylo využíváno rychlého růstu bambusu ke krutým popravám. Odsouzený byl přivázán k zemi nad rašící bambusové výhonky a ty jeho tělem pak doslova prorostly. I přesto v Číně a v Japonsku se bambus pro svoji užitečnost stal básníky opěvovaným a malíři zobrazovaným symbolem poctivosti, ušlechtilosti, hojnosti a štěstí. O jeho všestrannosti svědčí i fakt, že v čínštině existuje pro bambus, jeho druhy a bambusové výrobky, více jak 270 samostatných znaků.